Jak si chránit svá stáda?

Neexistuje univerzální řešení, které bude vyhovovat všem farmářům, ale lze vypracovat velmi účinnou kombinaci opatření individuálně. Zde popisujeme nejčastější a nejúčinnější způsoby prevence před útoky šelem.

MOBILNÍ ELEKTRICKÝ OHRADNÍK

MOBILNÍ ELEKTRICKÝ OHRADNÍK

Elektrický ohradník je jedním z nejoblíbenějších a nejúčinnějších ochranných opatření proti velkým šelmám.

Více
PASTEVECKÝ PES

PASTEVECKÝ PES

Pastevečtí psi jsou časem prověření strážci stád a v oblastech s výskytem vlků se stále využívají.

Více
PEVNÝ OHRADNÍK

PEVNÝ OHRADNÍK

Pevné ohrady se běžně používají k vymezení pastvin, kde jsou zvířata po většinu pastevní sezóny.

Více

Příklady z praxe / zkušenosti farmářů

Představujeme chovatele hospodářských zvířat, kteří využívají preventivních opatření, aby ochránili svá stáda před útoky vlků.

FARMA ZVÍŘAT ABERTAMY

FARMA ZVÍŘAT ABERTAMY

  • 3000 ovcí
  • pastva na otevřených pastvinách
  • pastevečtí psi, bača, košáry ze síťových ohradníků
Více
PASTEVECKÝ PES V LUŽICKÝCH HORÁCH

PASTEVECKÝ PES V LUŽICKÝCH HORÁCH

  • 70 ovcí
  • pastva v pevných ohradách
  • pastevčetí psi, bača, košáry ze síťových ohradníků
Více
OCHRANA OVCÍ POD TROSKAMI

OCHRANA OVCÍ POD TROSKAMI

  • 120 ovcí
  • pastva v mobilních lankových ohradnících
  • pastevecký pes
Více

 

Podpora prevence

I v letošním roce poskytuje stát finanční podporu chovatelům na preventivní opatření proti útokům velkých šelem prostřednictvím Operačního programu životní prostředí (OPŽP). Bohužel získání této podpory je nesrovnatelně administrativně náročnější než v případě zemědělských dotací nebo Programu péče o krajinu, na které jsou chovatele zvyklí.

Co je možné z OPŽP popořit?

Lze podpořit realizaci širokého spektra opatření, která slouží k preventivní ochraně hospodářských zvířat nebo včelstev před útoky velkých šelem, a to ze 100 % způsobilých výdajů. AOPK ČR připravila ceník nákladů obvyklých opatření (NOO), který určuje maximální ceny vybraných opatření. V odůvodněných případech je možné podpořit opatření až do výše 150% NOO. Všechny ceny jsou uvedeny bez DPH a včetně nákladů na instalaci.

Pořízení vodivé sítě (bez vlastního zdroje ohradníku) 65 Kč/bm
Pořízení a instalace elektrického vodiče (drát, lanko, lano, páska) 14 Kč/bm
Pořízení víceřadého přenosného oplocení elektrického ohradníku (drát, lanko, lano, páska) 15 Kč/bm
Pořízení pevného oplocení (z pletiva, víceřadé s elektrickým ohradníkem, kombinované) 320 Kč/m
Vybudování košáru (pevného, mobilního) 750 Kč/m
Pořízení optických bariér (nevodivá páska, zradidla) 14 Kč/m
Pořízení zdroje k ohradníku včetně příslušenství 13 000 Kč
Pořízení přídavného navijáku za traktor pro ohrady 45 000 Kč
Pořízení kolečka s navijákem pro ohrady 20 000 Kč
Pořízení fotopasti 6 000 Kč
Pořízení SMS alarmu 11 800 Kč
Pořízení psa pasteveckého plemene * 65 000 Kč
Příspěvek na roční veterinární péči o psa pasteveckého plemene 3000 Kč

* Pořízení štěněte psa pasteveckého plemene a jeho výchova do doby upotřebitelnosti se musí vejít do ceny pořízení vychovaného psa. Pořízení psa slouží pro ochranu hospodářských zvířat v dané lokalitě.

Připlatek za ztížené podmínky k základní sazbě (ZS+%)

1. Ochrana proti podhrabání (položeným pletivem) pevného oplocení (z pletiva, kombinované) - navýšení o 5%

2. Ochrana proti podhrabání u pevného košáru - navýšení o 10%

 

Limity OPŽP

Více informací o aktuálně vyhlášených výzvách

110. výzva - otevřená do 2.8.2021 (notifikovaná výzva, bez horního limitu podpory)Více informací od AOPK ČR také na webu Návrat vlků.

 

Hnutí DUHA Olomouc má zkušenosti s přípravou a realizací individuálních i společných projektů OPŽP zaměřených na preventivní opatření. Pokud máte zájem o konzultaci možných opatření nebo kompletní přípravu a administraci projektu, kontaktujte nás na info@ochranaovci.cz.
 

Co dělat při napadení?

 

V případě, že jsou hospodářská zvířata napadena vlkem, rysem nebo medvědem, kteří patří mezi zvláště chráněné druhy, mají chovatelé nárok na náhradu za škody od státu. Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů určuje jmenovitý seznam těchto živočichů a stanoví podmínky, kdy stát proplatí škody těmito chráněnými živočichy. Způsob výpočtu výše škody je uveden ve vyhlášce č. 126/2021 Sb.

Jaké škody stát může hradit?

Zákon pamatuje i na případnou škodu na zdraví a životě člověka nebo na škodu na uzavřených objektech (například ohradách nebo plotech) a movitých věcech v nich umístěných.

Podmínkou však je, že v době vzniku škody byla hospodářská zvířata v uzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku anebo pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa.

Jak postupovat v případě napadení stáda?

1. Kontaktujte orgán ochrany přírody a krajiny

Je v zájmu poškozeného ohlásit událost co nejdříve, nejpozději však do 48 hodin, místně příslušnému orgánu ochrany přírody, aby došlo co nejrychleji k ohledání místa a aby mohly být zdokumentovány případné stopy a pobytové znaky šelem. Místně příslušným orgánem na území CHKO je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, správa CHKO, na území národního parku správa NP. Na území CHKO Labské pískovce je orgánem ochrany přírody Správa NP České Švýcarsko a na území CHKO Šumava Správa NP Šumava. Mimo tato chráněná území je orgánem ochrany přírody odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností. Ve dnech pracovního klidu je možné využít pohotovostní linky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

2. Zajistěte pobytové znaky šelmy

3. Kontaktujte veterináře

K podání žádosti o náhradu škody je třeba také potvrzení veterinárního lékaře o příčině úhynu zvířete. Není nezbytně nutné, aby veterinární lékař provedl ohledání na místě. Příčinu úhynu může potvrdit z fotodokumentace a/nebo protokolu o šetření, který provedl orgán ochrany přírody.

4. Podejte žádost o náhradu škody

Žádost o náhradu škody se podává ke krajskému úřadu. Tu je třeba podat do 10 dnů od dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců od vzniku škody. V žádosti o náhradu je třeba uvést:

5. K žádosti dále přiložte:

Výše náhrady

Od 1. dubna 2021 platí vyhláška č. 126/2021 Sb. o způsobu výpočtu výše škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, která nahrazuje vyhlášku č. 360/2000 Sb. Nově upravuje způsob výpočtu výše škody způsobené na vymezených domestikovaných zvířatech a psech sloužících k jejich hlídání, na včelstvech, na rybách, na nesklizených polních plodinách a travních porostech, na trvalých porostech a na včelařském zařízení, uzavřených objektech a movitých věcech v uzavřených objektech.

Vyhláška stanovuje způsob výpočtu výše škody velkými šelmami (vlk obecný, medvěd hnědý, rys ostrovid) na vymezených domestikovaných zvířatech a psech sloužících k jejich hlídání. Je do něj nově zahrnuta cena za likvidaci uhynulých kusů (kafilerní služba) v důsledku útoku šelmy, specifikuje se výpočet nákladů na léčbu zraněných zvířat a zohledňuje užitkovost domestikovaných zvířat, a také cena za usmrceného pasteveckého psa či náklady na jeho léčbu.

Kategorie Výše náhrady
Jehňata a kůzlata
do 12 měsíců věku
150 Kč/kg nebo 3500 Kč/ks
Bahnice a kozy 200 Kč/kg nebo 6000 Kč/ks
Plemenný beran nebo kozel
„v odchovu“
300 Kč/kg nebo 10 000 Kč/ks
Plemenný beran nebo kozel 15 000 Kč
Ovce s mléčnou produkcí
(prokazatelně dojené ovce)
19 680 Kč
Užitkové tele do 10 měsíců věku
- býček
24 000 Kč
Užitkové tele do 10 měsíců věku
- jalovice
15 000 Kč

Vždy však záleží na konkrétním posouzení krajského úřadu. V případě, že vzniklá škoda je vyšší, musí žadatel tuto skutečnost prokázat odborným posudkem.

V případě, že nejsou o vzniku škody pochybnosti, krajský úřad má povinnost škodu proplatit do 4 měsíců od obdržení žádosti. Není-li škoda nebo její výše prokázána, úřad náhradu škody nezaplatí. V případě, že krajský úřad nepostupuje dle žadatele v souladu se zákonem, může se poškozený domáhat přiznání náhrady škody podle tohoto zákona u soudu, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy příslušný orgán žádost poškozeného o poskytnutí náhrady škody obdržel.

6. Ohlašte zásah vyšší moci na SZIF

Aby poškozený chovatel nepřišel v důsledku poklesu počtu chovaných zvířat o dotace vyplácené Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF), je třeba úhyn zvířat v důsledku přírodních okolností nezaviněných chovatelem ohlásit pomoc formuláře vyšší moci na SZIF.

 

Mapy útoků

 

Množství škod na hospodářských zvířatech se zvyšuje s tím, jak se zvětšuje areál rozšíření vlků. Jejich počet v jednotlivých oblastech primárně neovlivňuje množství vlků žijících v dané oblasti, ale především úroveň zabezpečení hospodářských zvířat. Například v okrese Náchod (včetně CHKO Broumovsko) v letech 2016-2018 škody klesají, přestože se zvyšuje počet smeček v oblasti. Nejvyšší škody v roce 2018 vznikly v okrese Litoměřice, kde vlci zabili 145 ovcí, smečka ani pár však v oblasti nebyly potvrzeny.

Následující přehled je sestaven na základě dat, které evidují krajské úřady a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a správy národních parků, ne všechny případy škod však poškození nárokovali k proplacení u krajských úřadů. Data o počtu chovaných zvířat pocházejí od Ministerstva zemědělství. Pokud vás zajímají detailní informace o škodách na úrovni katastrů, podrobnosti najdete na stránkách www.mapa.selmy.cz, spolu s informacemi o potvrzených vlčích teritoriích.

Počty zabitých zvířat

Vlky nejčastěji napadaná domácí zvířata jsou ovce, mezi lety 2016-2018 tvořil jejich podíl na zabitých domácích zvířatech 90-99 %. Kozy byly zabity v 0-5,5 % a telata v 1-5 % případů. Přehled udává následující tabulka:

Druh zabitých
domácích zvířat
Ovce Kozy Telata
2016 223 9 8
2017 223 0 3
2018 376 23 20

Množství zabitých ovcí v jednotlivých okresech

V posledních 3 letech (2016-2018) vlci na ovce útočili celkem v 19 okresech ČR, pravidelně (ve všech 3 letech) útočili v 5 okresech (Česká Lípa, Děčín, Liberec, Náchod, Trutnov) - v nich bylo nahlášeno 50 % všech zabitých ovcí.

Ve většině okresů škody od vlků tvořily desetiny nebo setiny procent z celkového množství chovaných ovcí, jak ukazují následující přehledové mapy. Více než 1 % z chovaných ovcí bylo vlky zabito v okrese Náchod - 1,15 % a 1,03% v letech 2016 a 2017 a v roce 2018 v okrese Litoměřice (2,68 %). V celé ČR se v letech 2016-2018 chovalo 280-286 tisíc ovcí, na úrovni ČR tedy vlci zabili 0,08 - 0,14 % z celkového množství chovaných ovcí.

Poměr škod k počtu chovaných zvířat

Poměr škod k počtu chovaných zvířat

Poměr škod k počtu chovaných zvířat

I když jsou celkové škody způsobené vlky na zabitých zvířatech malé, pro jednotlivé zemědělce jsou škody významné a pouhé finanční kompenzace nejsou ideálním řešením. Proto doporučujeme zejména v oblastech, kde dochází opakovaně ke škodám, realizovat vhodná preventivní opatření. Více informací najdete v sekci Jak si chránit svá stáda a Podpora prevence.

Dlouhodobý vývoj množství škod způsobených vlky na hospodářských zvířatech

Vlci začali útočit častěji na hospodářská zvířata od roku 2016, kdy se rozšíření vlků začalo výrazněji zvětšovat v souvislosti s postupnou expanzí středoevropské nížinné populace. Od roku 2018 se vlci začínají častěji objevovat také v karpatských pohořích na česko-slovensko-polském pomezí.

 

Vývoj počtu hospodářských zvířat zabitých vlky (A), útoků (B) a vyplacených kompenzacích za škody (C, v mil. Kč). Nárůst vyplacených kompenzací v posledním roce je dán z velké části i vyššími jednotkovými cenami, které stát za zabitá zvířata vyplácí.

 

O projektu

 

Web ochranaovci.cz je určen pro všechny chovatele a další zájemce o problematiku konfliktu mezi velkými šelmami a hospodářskými zvířaty. Jeho autorem je Hnutí DUHA Olomouc a spolupracuje na něm s řadou chovatelů v oblastech výskytu velkých šelem, kteří se rozhodli bránit svá stáda ovcí a dalších hospodářských zvířat v rámci současné legislativy.

Chceme inspirovat další zájemce, kteří hledají cesty, jak lze dávný konflikt mezi zemědělcem a vlkem řešit v moderní kulturní krajině. Nabízíme proto přehled nejčastějších metod k ochraně stád a podrobnější popis modelových opatření, která chovatelé v Česku i v zahraničí využívají.

Protože o tématu vlků se často šíří řada dezinformací, cílem webu je především pomoci chovatelům a poskytovat objektivní informace. A to nejen o metodách ochrany, ale i o možnostech financování, správném postupu při vzniku škody, o množství škod v České republice a také o místech, kde vlci nejčastěji útočí.

Pokud byste měli zájem o více informací nebo chtěli představit vlastní způsoby ochrany, napište nám na info@ochranaovci.cz. Budeme rádi web rozvíjet a doplňovat.

Tento web byl spolufinancován Evropskou unií – Fondem soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí a Nadací EuroNatur.

 
 

Kontakt

Alena Koutková

Příprava a administrace projektů OPŽP pro lepší zabezpečení stád

E-mail: info@ochranaovci.cz
Tel. 776 361 735

Miroslav Kutal

Konzultace k preventivním opatřením a výskytu šelem

E-mail: miroslav.kutal@hnutiduha.cz
Tel. 728 832 889

Lenka Štíhlová

Chovatelka koz a krav na Broumovsku se zkušenostmi s útokem vlků a realizací preventivních opatření

Tel. 776 642 866

Spolufinancováno Evropskou unií – Fondem soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí.