Neexistuje univerzální řešení, které bude vyhovovat všem farmářům, ale lze vypracovat velmi účinnou kombinaci opatření individuálně. Zde popisujeme nejčastější a nejúčinnější způsoby prevence před útoky šelem.
Elektrický ohradník je jedním z nejoblíbenějších a nejúčinnějších ochranných opatření proti velkým šelmám.
VícePastevečtí psi jsou časem prověření strážci stád a v oblastech s výskytem vlků se stále využívají.
VícePevné ohrady se běžně používají k vymezení pastvin, kde jsou zvířata po většinu pastevní sezóny.
VícePředstavujeme chovatele hospodářských zvířat, kteří využívají preventivních opatření, aby ochránili svá stáda před útoky vlků.
V letošním roce poskytuje stát finanční podporu chovatelům na preventivní opatření proti útokům velkých šelem prostřednictvím Operačního programu životní prostředí (OPŽP). Bohužel získání této podpory je nesrovnatelně administrativně náročnější než v případě zemědělských dotací nebo Programu péče o krajinu, na které jsou chovatele zvyklí.
Lze podpořit realizaci širokého spektra opatření, která slouží k preventivní ochraně hospodářských zvířat nebo včelstev před útoky velkých šelem, a to ze 100 % způsobilých výdajů. AOPK ČR připravila ceník nákladů obvyklých opatření (NOO), který určuje maximální ceny vybraných opatření. V odůvodněných případech je možné podpořit opatření až do výše 150% NOO. Všechny ceny jsou uvedeny bez DPH a včetně nákladů na instalaci.
Mobilní síťové ohradníky | 60 Kč/bm |
Elektrický ohradník pevný (cena za běžný metr použitého vodiče včetně izolátorů, sloupků nebo kůlů a brány) | 15 Kč/bm |
Elektrický ohradník mobilní (cena za běžný metr použitého vodiče včetně izolátorů, sloupků a brány) | 12 Kč/bm |
Zdroj impulzů včetně příslušenství | 12 500 Kč |
SMS alarm | 11 800 Kč |
Fotopast | 6000 Kč |
Pevná ohrada | 320 Kč/bm |
Košár (z pevných panelů, například ovčí plotové díly) | 750 Kč/bm |
Fladrový (zradidlový) ohradník | 10 Kč/bm |
Pořízení psa pasteveckého/vycvičeného ovčáckého plemene k ochraně hospodářských zvířat (vč. nákladů na výchovu do doby upotřebitelnosti) | 65 000 Kč |
Příspěvek na veterinární péči o psa pasteveckého/ovčáckého plemene | 3000 Kč/rok |
Lze však podpořit i další položky související s elektrickým ohradníkem, které nejsou v ceníku NOO uvedeny, např. baterie, solární panely, krabice na zdroj či náklady související s výchovou pasteveckého psa (náklady na cestu pro psa do pracovního chovu do zahraničí, GPS obojek) a vzdělávací materiály (např. cedule upozorňující na přítomnost pasteveckých psů v ohradě).
V případě, že jsou hospodářská zvířata napadena vlkem, rysem nebo medvědem, kteří patří mezi zvláště chráněné druhy, mají chovatelé nárok na náhradu za škody od státu. Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů určuje jmenovitý seznam těchto živočichů a stanoví podmínky, kdy stát proplatí škody těmito chráněnými živočichy. Způsob výpočtu výše škody je uveden ve vyhlášce č. 360/2000 Sb.
Zákon pamatuje i na případnou škodu na zdraví a životě člověka nebo na škodu na uzavřených objektech (například ohradách nebo plotech) a movitých věcech v nich umístěných.
Podmínkou však je, že v době vzniku škody byla hospodářská zvířata v uzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku anebo pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa.
Je v zájmu poškozeného ohlásit událost co nejdříve, nejpozději však do 48 hodin, místně příslušnému orgánu ochrany přírody, aby došlo co nejrychleji k ohledání místa a aby mohly být zdokumentovány případné stopy a pobytové znaky šelem. Místně příslušným orgánem je Správa chráněné krajinné oblasti nebo národního parku a mimo velkoplošná chráněná území odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností. Ve dnech pracovního klidu je možné využít pohotovostní linky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
K podání žádosti o náhradu škody je třeba také potvrzení veterinárního lékaře o příčině úhynu zvířete. Není nezbytně nutné, aby veterinární lékař provedl ohledání na místě. Příčinu úhynu může potvrdit z fotodokumentace a/nebo protokolu o šetření, který provedl orgán ochrany přírody.
Žádost o náhradu škody se podává ke krajskému úřadu. Tu je třeba podat do 10 dnů od dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců od vzniku škody. V žádosti o náhradu je třeba uvést:
Stanovení výše náhrady určuje vyhláška 360/2000 Sb., a jedná se o cenu obvyklou, tedy cenu, které by bylo dosaženo při prodeji takového zvířete, včelstva nebo zařízení. Za účelem sjednocení postupu a usnadnění stanovení výše náhrady škod byl Svazem chovatelů ovcí a koz sestaven ceník jednotlivých kategorií zvířat. Použití tohoto ceníku doporučilo v rámci společného jednání Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství.
Kategorie | Výše náhrady |
Jehňata a kůzlata do 12 měsíců věku |
150 Kč/kg nebo 3500 Kč/ks |
Bahnice a kozy | 200 Kč/kg nebo 6000 Kč/ks |
Plemenný beran nebo kozel „v odchovu“ |
300 Kč/kg nebo 10 000 Kč/ks |
Plemenný beran nebo kozel | 15 000 Kč |
Ovce s mléčnou produkcí (prokazatelně dojené ovce) |
19 680 Kč |
Užitkové tele do 10 měsíců věku - býček |
24 000 Kč |
Užitkové tele do 10 měsíců věku - jalovice |
15 000 Kč |
Vždy však záleží na konkrétním posouzení krajského úřadu. V případě, že vzniklá škoda je vyšší, musí žadatel tuto skutečnost prokázat odborným posudkem.
V případě, že nejsou o vzniku škody pochybnosti, krajský úřad má povinnost škodu proplatit do 4 měsíců od obdržení žádosti. Není-li škoda nebo její výše prokázána, úřad náhradu škody nezaplatí. V případě, že krajský úřad nepostupuje dle žadatele v souladu se zákonem, může se poškozený domáhat přiznání náhrady škody podle tohoto zákona u soudu, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy příslušný orgán žádost poškozeného o poskytnutí náhrady škody obdržel.
Aby poškozený chovatel nepřišel v důsledku poklesu počtu chovaných zvířat o
dotace vyplácené Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF), je
třeba úhyn zvířat v důsledku přírodních okolností nezaviněných
chovatelem ohlásit pomoc formuláře vyšší moci
na SZIF.
Následující přehled je sestaven na základě dat, které evidují krajské úřady a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a správy národních parků, ne všechny případy škod však poškození nárokovali k proplacení u krajských úřadů. Data o počtu chovaných zvířat pocházejí od Ministerstva zemědělství. Pokud vás zajímají detailní informace o škodách na úrovni katastrů, podrobnosti najdete na stránkách www.mapa.selmy.cz, spolu s informacemi o potvrzených vlčích teritoriích.
Vlky nejčastěji napadaná domácí zvířata jsou ovce, mezi lety 2016-2018 tvořil jejich podíl na zabitých domácích zvířatech 90-99 %. Kozy byly zabity v 0-5,5 % a telata v 1-5 % případů. Přehled udává následující tabulka:
Druh zabitých domácích zvířat |
Ovce | Kozy | Telata |
2016 | 223 | 9 | 8 |
2017 | 223 | 0 | 3 |
2018 | 376 | 23 | 20 |
V posledních 3 letech (2016-2018) vlci na ovce útočili celkem v 19 okresech ČR, pravidelně (ve všech 3 letech) útočili v 5 okresech (Česká Lípa, Děčín, Liberec, Náchod, Trutnov) - v nich bylo nahlášeno 50 % všech zabitých ovcí.
Ve většině okresů škody od vlků tvořily desetiny nebo setiny procent z celkového množství chovaných ovcí, jak ukazují následující přehledové mapy. Více než 1 % z chovaných ovcí bylo vlky zabito v okrese Náchod - 1,15 % a 1,03% v letech 2016 a 2017 a v roce 2018 v okrese Litoměřice (2,68 %). V celé ČR se v letech 2016-2018 chovalo 280-286 tisíc ovcí, na úrovni ČR tedy vlci zabili 0,08 - 0,14 % z celkového množství chovaných ovcí.
I když jsou celkové škody způsobené vlky na zabitých zvířatech malé, pro jednotlivé zemědělce jsou škody významné a pouhé finanční kompenzace nejsou ideálním řešením. Proto doporučujeme zejména v oblastech, kde dochází opakovaně ke škodám, realizovat vhodná preventivní opatření. Více informací najdete v sekci Jak si chránit svá stáda a Podpora prevence.
Vlci začali útočit častěji na hospodářská zvířata od roku 2016, kdy se rozšíření vlků začalo výrazněji zvětšovat v souvislosti s postupnou expanzí středoevropské nížinné populace. Od roku 2018 se vlci začínají častěji objevovat také v karpatských pohořích na česko-slovensko-polském pomezí.
Vývoj počtu hospodářských zvířat zabitých vlky (A), útoků (B) a vyplacených kompenzacích za škody (C, v mil. Kč). Nárůst vyplacených kompenzací v posledním roce je dán z velké části i vyššími jednotkovými cenami, které stát za zabitá zvířata vyplácí.
Web ochranaovci.cz je určen pro všechny chovatele a další zájemce o problematiku konfliktu mezi velkými šelmami a hospodářskými zvířaty. Jeho autorem je Hnutí DUHA Olomouc a spolupracuje na něm s řadou chovatelů v oblastech výskytu velkých šelem, kteří se rozhodli bránit svá stáda ovcí a dalších hospodářských zvířat v rámci současné legislativy.
Chceme inspirovat další zájemce, kteří hledají cesty, jak lze dávný konflikt mezi zemědělcem a vlkem řešit v moderní kulturní krajině. Nabízíme proto přehled nejčastějších metod k ochraně stád a podrobnější popis modelových opatření, která chovatelé v Česku i v zahraničí využívají.
Protože o tématu vlků se často šíří řada dezinformací, cílem webu je především pomoci chovatelům a poskytovat objektivní informace. A to nejen o metodách ochrany, ale i o možnostech financování, správném postupu při vzniku škody, o množství škod v České republice a také o místech, kde vlci nejčastěji útočí.
Pokud byste měli zájem o více informací nebo chtěli představit vlastní způsoby ochrany, napište nám na info@ochranaovci.cz. Budeme rádi web rozvíjet a doplňovat.
Tento web byl spolufinancován Evropskou unií – Fondem soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí a Nadací EuroNatur.
Příprava a administrace projektů OPŽP pro lepší zabezpečení stád.
E-mail: info@ochranaovci.cz
Tel. 776 361 735
Konzultace k preventivním opatřením a výskytu šelem
E-mail: miroslav.kutal@hnutiduha.cz
Tel. 728 832 889
Chovatelka koz a krav na Broumovsku se zkušenostmi s útokem vlků a realizací preventivních opatření
Tel. 776 642 866
Spolufinancováno Evropskou unií – Fondem soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí.