POMOCNÍK 
 pro chovatele 
 hospodářských zvířat 

Jak si chránit svá stáda?

Neexistuje univerzální řešení, které bude vyhovovat všem farmářům, ale lze vypracovat velmi účinnou kombinaci opatření individuálně. Zde popisujeme nejčastější a nejúčinnější způsoby prevence před útoky šelem.

MOBILNÍ ELEKTRICKÝ OHRADNÍK

Elektrický ohradník je jedním z nejoblíbenějších a nejúčinnějších ochranných opatření proti velkým šelmám.

Více

PASTEVECKÝ PES

Pastevečtí psi jsou časem prověření strážci stád a v oblastech s výskytem vlků se stále využívají.

Více

PEVNÝ OHRADNÍK

Pevné ohrady se běžně používají k vymezení pastvin, kde jsou zvířata po většinu pastevní sezóny.

Více

Příklady z praxe / zkušenosti farmářů

Představujeme chovatele hospodářských zvířat, kteří využívají preventivních opatření, aby ochránili svá stáda před útoky vlků.

FARMA ZVÍŘAT ABERTAMY

• 3000 ovcí
• pastva na otevřených pastvinách
• pastevečtí psi, bača, košáry ze síťových ohradníků

Více

PASTEVECKÝ PES V LUŽICKÝCH HORÁCH

• 70 ovcí
• pastva v pevných ohradách
• pastevčetí psi, bača, košáry ze síťových ohradníků

Více

OCHRANA OVCÍ POD TROSKAMI

• 120 ovcí
• pastva v mobilních lankových ohradnících
• pastevecký pes

Více

Podpora prevence

V letošním roce poskytuje stát finanční podporu chovatelům na preventivní opatření proti útokům velkých šelem prostřednictvím Operačního programu životní prostředí (OPŽP). Bohužel získání této podpory je nesrovnatelně administrativně náročnější než v případě zemědělských dotací nebo Programu péče o krajinu, na které jsou chovatele zvyklí.

Co je možné z OPŽP popořit?

Lze podpořit realizaci širokého spektra opatření, která slouží k preventivní ochraně hospodářských zvířat nebo včelstev před útoky velkých šelem, a to ze 100 % způsobilých výdajů. AOPK ČR připravila ceník nákladů obvyklých opatření (NOO), který určuje maximální ceny vybraných opatření. V odůvodněných případech je možné podpořit opatření až do výše 150% NOO. Všechny ceny jsou uvedeny bez DPH a včetně nákladů na instalaci.

Lze však podpořit i další položky související s elektrickým ohradníkem, které nejsou v ceníku NOO uvedeny, např. baterie, solární panely, krabice na zdroj či náklady související s výchovou pasteveckého psa (náklady na cestu pro psa do pracovního chovu do zahraničí, GPS obojek) a vzdělávací materiály (např. cedule upozorňující na přítomnost pasteveckých psů v ohradě).

Limity OPŽP

• Minimální požadovaná částka je 100.000 Kč.
• Příprava projektu a vyplňování formuláře v systému MS2014+ je časově náročné a uživatelsky nepřívětivé. K podání projektu je nutný elektronický podpis.
• Žádost o platbu je možné žádat až na základě proplacených faktur.
• Náklady na přípravu projektu bylo možné zahrnout jen v případě podání projektu do 139. výzvy, která běžela v režimu de minimis (maximální podpora pro jeden subjekt je 20.000 EUR (cca 500.000 Kč) během posledních 3 účetních období).

Více informací o aktuálně vyhlášených výzvách

Hnutí DUHA Olomouc má zkušenosti s přípravou a realizací individuálních i společných projektů OPŽP zaměřených na preventivní opatření. Pokud máte zájem o konzultaci možných opatření nebo kompletní přípravu a administraci projektu, kontaktujte nás na info@ochranaovci.cz.

Co dělat při napadení?

V případě, že jsou hospodářská zvířata napadena vlkem, rysem nebo medvědem, kteří patří mezi zvláště chráněné druhy, mají chovatelé nárok na náhradu za škody od státu. Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů určuje jmenovitý seznam těchto živočichů a stanoví podmínky, kdy stát proplatí škody těmito chráněnými živočichy. Způsob výpočtu výše škody je uveden ve vyhlášce č. 360/2000 Sb.

Jaké škody stát může hradit?

• Škody na ovcích, kozách, skotu, králících a hrabavé a vodní drůbeži, na prasatech, koních, oslech a jejich křížencích a na kožešinových zvířatech
• Škody na psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat
• Škody způsobené medvědem na včelstvech a včelařském zařízení.

Zákon pamatuje i na případnou škodu na zdraví a životě člověka nebo na škodu na uzavřených objektech (například ohradách nebo plotech) a movitých věcech v nich umístěných.

Podmínkou však je, že v době vzniku škody byla hospodářská zvířata v uzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku anebo pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa.

Jak postupovat v případě napadení stáda?

1. Kontaktujte orgán ochrany přírody a krajiny

Je v zájmu poškozeného ohlásit událost co nejdříve, nejpozději však do 48 hodin, místně příslušnému orgánu ochrany přírody, aby došlo co nejrychleji k ohledání místa a aby mohly být zdokumentovány případné stopy a pobytové znaky šelem. Místně příslušným orgánem je Správa chráněné krajinné oblasti nebo národního parku a mimo velkoplošná chráněná území odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností. Ve dnech pracovního klidu je možné využít pohotovostní linky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

2. Zajistěte pobytové znaky šelmy

• Než dorazí pracovník příslušného orgánu ochrany přírody, je vhodné zajistit pobytové znaky šelmy.
• Kadáver nechte v místě, kde jste ho nalezli. Proveďte fotodokumentaci a překryjte ho plachtou, abyste zabránili dalším predátorům v konzumaci a chránili tělo také před deštěm a sluncem (později je možné odebrat stěr na genetickou analýzu pro potvrzení původce zabití zvířete).
• Zkuste obejít ohradu a najít místo, kudy šelma do ohrady vnikla.
• Můžete kontaktovat také místního koordinátora monitoringu šelem z Hnutí DUHA, který vám pomůže s nalezením dalších pobytových znaků. Pro více informací volejte Tel. 728 832 889 (M. Kutal).

3. Kontaktujte veterináře

K podání žádosti o náhradu škody je třeba také potvrzení veterinárního lékaře o příčině úhynu zvířete. Není nezbytně nutné, aby veterinární lékař provedl ohledání na místě. Příčinu úhynu může potvrdit z fotodokumentace a/nebo protokolu o šetření, který provedl orgán ochrany přírody.

4. Podejte žádost o náhradu škody

Žádost o náhradu škody se podává ke krajskému úřadu. Tu je třeba podat do 10 dnů od dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců od vzniku škody. V žádosti o náhradu je třeba uvést:

• základní identifikační údaje žadatele včetně rodného čísla nebo IČO a adresy trvalého bydliště nebo sídla (podle toho, zda je žadatel právnická nebo fyzická osoba)
• popis příčin vzniku škody a uvedení rozsahu škody
• označení vybraného živočicha, který škodu podle poznatků žadatele (poškozeného) způsobil
• popis opatření žadatele (poškozeného), která učinil k zabránění vzniku škody
• způsob poskytnutí náhrady škody (např. bankovním převodem na účet žadatele)

5. K žádosti dále přiložte:

• potvrzení veterinárního lékaře o příčině úhynu zvířete
• doklad, že jste vlastníkem zvířat (výpis z evidence a/nebo čestné prohlášení)

Výše náhrady

Stanovení výše náhrady určuje vyhláška 360/2000 Sb., a jedná se o cenu obvyklou, tedy cenu, které by bylo dosaženo při prodeji takového zvířete, včelstva nebo zařízení. Za účelem sjednocení postupu a usnadnění stanovení výše náhrady škod byl Svazem chovatelů ovcí a koz sestaven ceník jednotlivých kategorií zvířat. Použití tohoto ceníku doporučilo v rámci společného jednání Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství.

Vždy však záleží na konkrétním posouzení krajského úřadu. V případě, že vzniklá škoda je vyšší, musí žadatel tuto skutečnost prokázat odborným posudkem.

V případě, že nejsou o vzniku škody pochybnosti, krajský úřad má povinnost škodu proplatit do 4 měsíců od obdržení žádosti. Není-li škoda nebo její výše prokázána, úřad náhradu škody nezaplatí. V případě, že krajský úřad nepostupuje dle žadatele v souladu se zákonem, může se poškozený domáhat přiznání náhrady škody podle tohoto zákona u soudu, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy příslušný orgán žádost poškozeného o poskytnutí náhrady škody obdržel.

6. Ohlašte zásah vyšší moci na SZIF

Aby poškozený chovatel nepřišel v důsledku poklesu počtu chovaných zvířat o dotace vyplácené Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF), je třeba úhyn zvířat v důsledku přírodních okolností nezaviněných chovatelem ohlásit pomoc formuláře vyšší moci
na SZIF.

Mapy útoků

Množství škod na hospodářských zvířatech se zvyšuje s tím, jak se zvětšuje areál rozšíření vlků. Jejich počet v jednotlivých oblastech primárně neovlivňuje množství vlků žijících v dané oblasti, ale především úroveň zabezpečení hospodářských zvířat. Například v okrese Náchod (včetně CHKO Broumovsko) v letech 2016-2018 škody klesají, přestože se zvyšuje počet smeček v oblasti. Nejvyšší škody v roce 2018 vznikly v okrese Litoměřice, kde vlci zabili 145 ovcí, smečka ani pár však v oblasti nebyly potvrzeny.

Následující přehled je sestaven na základě dat, které evidují krajské úřady a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a správy národních parků, ne všechny případy škod však poškození nárokovali k proplacení u krajských úřadů. Data o počtu chovaných zvířat pocházejí od Ministerstva zemědělství. Pokud vás zajímají detailní informace o škodách na úrovni katastrů, podrobnosti najdete na stránkách www.mapa.selmy.cz, spolu s informacemi o potvrzených vlčích teritoriích.

Počty zabitých zvířat

Vlky nejčastěji napadaná domácí zvířata jsou ovce, mezi lety 2016-2018 tvořil jejich podíl na zabitých domácích zvířatech 90-99 %. Kozy byly zabity v 0-5,5 % a telata v 1-5 % případů. Přehled udává následující tabulka:

Množství zabitých ovcí v jednotlivých okresech

V posledních 3 letech (2016-2018) vlci na ovce útočili celkem v 19 okresech ČR, pravidelně (ve všech 3 letech) útočili v 5 okresech (Česká Lípa, Děčín, Liberec, Náchod, Trutnov) - v nich bylo nahlášeno 50 % všech zabitých ovcí.

Ve většině okresů škody od vlků tvořily desetiny nebo setiny procent z celkového množství chovaných ovcí, jak ukazují následující přehledové mapy. Více než 1 % z chovaných ovcí bylo vlky zabito v okrese Náchod - 1,15 % a 1,03% v letech 2016 a 2017 a v roce 2018 v okrese Litoměřice (2,68 %). V celé ČR se v letech 2016-2018 chovalo 280-286 tisíc ovcí, na úrovni ČR tedy vlci zabili 0,08 - 0,14 % z celkového množství chovaných ovcí.

Poměr škod k počtu chovaných zvířat

Poměr škod k počtu chovaných zvířat

Poměr škod k počtu chovaných zvířat

I když jsou celkové škody způsobené vlky na zabitých zvířatech malé, pro jednotlivé zemědělce jsou škody významné a pouhé finanční kompenzace nejsou ideálním řešením. Proto doporučujeme zejména v oblastech, kde dochází opakovaně ke škodám, realizovat vhodná preventivní opatření. Více informací najdete v sekci Jak si chránit svá stáda a Podpora prevence.

Dlouhodobý vývoj množství škod způsobených vlky na hospodářských zvířatech

Vlci začali útočit častěji na hospodářská zvířata od roku 2016, kdy se rozšíření vlků začalo výrazněji zvětšovat v souvislosti s postupnou expanzí středoevropské nížinné populace. Od roku 2018 se vlci začínají častěji objevovat také v karpatských pohořích na česko-slovensko-polském pomezí.

Vývoj počtu hospodářských zvířat zabitých vlky (A), útoků (B) a vyplacených kompenzacích za škody (C, v mil. Kč). Nárůst vyplacených kompenzací v posledním roce je dán z velké části i vyššími jednotkovými cenami, které stát za zabitá zvířata vyplácí.

O projektu

Web ochranaovci.cz je určen pro všechny chovatele a další zájemce o problematiku konfliktu mezi velkými šelmami a hospodářskými zvířaty. Jeho autorem je Hnutí DUHA Olomouc a spolupracuje na něm s řadou chovatelů v oblastech výskytu velkých šelem, kteří se rozhodli bránit svá stáda ovcí a dalších hospodářských zvířat v rámci současné legislativy.

Chceme inspirovat další zájemce, kteří hledají cesty, jak lze dávný konflikt mezi zemědělcem a vlkem řešit v moderní kulturní krajině. Nabízíme proto přehled nejčastějších metod k ochraně stád a podrobnější popis modelových opatření, která chovatelé v Česku i v zahraničí využívají.

Protože o tématu vlků se často šíří řada dezinformací, cílem webu je především pomoci chovatelům a poskytovat objektivní informace. A to nejen o metodách ochrany, ale i o možnostech financování, správném postupu při vzniku škody, o množství škod v České republice a také o místech, kde vlci nejčastěji útočí.

Pokud byste měli zájem o více informací nebo chtěli představit vlastní způsoby ochrany, napište nám na info@ochranaovci.cz. Budeme rádi web rozvíjet a doplňovat.

Tento web byl spolufinancován Evropskou unií – Fondem soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí a Nadací EuroNatur.

Kontakt